Hello, could someone translate the following lyrics as well as few titles ?
Samota
Stojím sám uprostřed ledové pustiny,
mráz trhá živoucí obrazy slunečních paprsků.
Kráterový nadpozemský prostor obklopen věčným vakuem,
já, pánem své Samoty, neznám více než sebe.
Řezající chladná ozvěna kosmického větru
šeptá pravdu o své nekonečnosti a nicotě.
Závan poté v tichosti se rozplývá v éteru
a já budu naslouchat navždy těm hlasům.
Stojím sám nad svým hrobem a spatřuji symbol,
vidím svou mrtvolu, která uhnívá mi pod nohama.
Rozplývající se život v krvavé lázni pustoty,
bodavý pocit starých ran na paži...
Život nidky nebyl.
Jen snění...
Modrý žal
Niterný žal, strhávající světlé zdivo lidskosti,
pálí na popel víru v svět a pohřbívá jsoucno.
V hořké melancholii pozvedá kalich krve
a kropí hroby mrtvých stínů.
Život se musí rozplynout do věčného snu,
odkud perutě tmavých nočních krizí přinášejí prach jistoty.
Měsíční svit a temnota skrze seschlé stromy jsou obrazem skleslosti,
která vládne pustému kraji nesvětského snu.
Modravé cesty snových dálek,
černá spleť trnového labyrintu
a osvětlený beton z městských lamp.
Věčná dálka topící se ve víru závratí.
Stíny
Zasněženou stezkou k hřbitovu mrtvých stínů,
stezkou do mlhového oparu černé noci.
Zde se schází jen stíny a všichni smutní, padlí.
Stromy se svou pohřební vůní naříkají.
Kraj bez světel, nekončící temnota při žalostných pomnících,
bolestné rány jedovatých trnů rudých oblak.
Nemocný pták krouží nade mnou a zpívá chmurnou píseň o melancholii.
Hřbitov skleslých poutníků, zapomenutý svět noční černoty.
Cesty bez jediné zapálené svíce,
staré náhrobky zapadlé ve sněhu,
nicotný majestát.
Hřbitov mrtvých stínů, hřbitov života.
Sebevražední Andělé I
V časech bolestné skleslosti,
kdy okamžik je věčností,
já prosím o vykoupenď,
prosím své sebevražedné anděly o vykoupení...
Oni natahují pomocnou ruku
k věčnému odchodu, vznešenému,
do rozplynutí se v nicotě.
Mí drazí sebevražední andělé...
Nikdy mě nezklamou,
cestami hřbitovem mrtvých stínu,
mrtvého života v mrtvém kraji.
Mí drazí sebevražední andělé...
Sebevražední Andělé II
Život je bolest
trnový labyrint
není cesty zpět
Ó, mí drazí sebevražední andělé!
Já selhávám v životě
jedině vy nade mnou stojite
já vás neopustím a vy neo pustíte mě,
mí drazí sebevražední andělé...
Snové prožívání reality,
zoufalství z nedostatku lásky
beznadějný život plný strádání
mí drazí, přilet'te mi na pomoc!!!
Poslední Cesta
Temnými uličkami deštné
Olomouce,
nad horizontem perutě sebevražedných andělů,
ztracen v slzách nebes,
ztracen v beznaději poslední cesty,
na konci nás čeka vykoupení,
Temnota je mým sluncem!
Jen jít za svým sluncem!
Skrze pohřebiště mrtvé víly,
břitvou si drásám telo,
moje krev patří andělům...
Já nemůžu přestat,
jen dále,
vice krve,
jen tak dále,
topit se ve své krui!
Trnový Labyrint
Bolest,
žal,
zapomnění,
temnota,
sněni,
krev,
beznaděj,
Samota,
noc,
město,
zvony,
mlhové pole,
nicota,
perutě...
And here are some titles:
Pohřeb Světel
Ve snech nekrvácím
Chronický Pocit Prázdnoty
Monotonie Tmy
Thanks